VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Metro: Dej dýško!
2013-02-11, Text: Pavel Maurer
   Pavel Maurer - špagety

Když nejsem spokojen, nedám spropitné ani korunu! Pokud je vše v pořádku, pak obvyklý evropský standard 10%. Ve výjimečných případech trochu víc. Nízkým tuzérem "trestám" personál, když se mi v restauraci cokoli nelíbí, protože jsou toho součástí a tak za to můžou. Jídlo, atmosféra, interiér i samotný servis ovlivňují moji náladu a chuť dát něco navrch.
 
Upřímně - kdo dává rád spropitné? Je to jakýsi vynucený bonus, který nám tahá další peníze z kapsy, byť máme většinou pocit, že jsme už tak dost utratili za průměrné jídlo a pití. Ne všude na světě však "tringelt", "bakšiš" či "tip" měří stejně. V Číně či Japonsku se spropitné neočekává, zatímco v USA a v Kanadě vám přibouchnou k účtu bez ptaní rovnou 15-20% za obsluhu. V New Yorku jsem dokonce v některých restauracích zažil, že na účtenkách je hrdě natištěno, že vám k útratě 100 dolarů automaticky přiráží 20 dolarů dýžko, aniž by se někdo zajímal, zda se vám tam líbilo nebo ne. Ještě mají tu drzost vám nabídnout další kolonku na účtu, kterou nazývají add. tip, tedy možnost, abyste přidali ještě něco navrch nad povinných 20%. To je fakt totální úlet, ale Amerika je Amerika.

V naší zemi je zvykem většinou zaokrouhlovat částku nahoru, ať už jde o desetníky, koruny či desetikoruny. Nicméně obvyklých 10%, což je celoevropským zvykem, u nás obdrží málokterý číšník. Bohužel, často po právu, protože restaurací, kde je milá, rychlá a gastronomicky alespoň trochu vzdělaná obsluha, tak těch je bohužel jako šafránu. Takže, proč bychom je měli za neprofesionální služby rozmazlovat nezaslouženým spropitným, že?

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
U jídelního stolu je jediné místo, kde se první hodinu nikdy nenudíte.
Anthelme Brillat-Savarin
Top
English