VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Reflex: Dobrá rada nad zlato
2009-03-06, Text: Pavel Maurer, Foto: Pavel MAURER

ČÍŠNÍK BY NEMĚL ...

Nejstrašnější zážitek v restauraci je pro mne (tedy kromě špatného jídla) – číšník, který je cítit. Buď má na sobě košili z minulého čtvrtka, nebo se naopak před směnou pořádně umyl a následně polil hektolitrem kolínské. To se týká obou pohlaví. V každém případě takto šířené „vůně“, které vám servírují jejich vlastníci spolu s jídlem, dokážou hostovi, tedy mně, totálně zkazit chuť na cokoli. Stává se to docela často stejně tak jako spousta dalších nešvarů personálu. Onehdy se mě v jednom dost luxusním podniku zeptal číšník: „Jak se máte?“ Myslím, že jsem jej viděl asi podruhé v životě a můj kamarád ho neviděl nikdy, a i on byl přinucen odpovědět na tuto anglosaskou zdvořilostní otázku, která do našich končin stále vůbec nepatří. Sakra, co je mu do toho, jak se mám? Já vím, že to v angličtině nic neznamená a že se odpoví totéž anebo jiná zdvořilostní fráze. Ale my jsme doma a on je Čech jako my a mne jeho mezinárodní trénink vůbec nezajímá! No a to mě přivádí na myšlenku, že bych se rád podělil o to, jak to vidím s komunikací s číšníky. Ještě než začnu, chtěl bych říci, že tyto výtky nejsou jen naše, domácí, ale zcela mezinárodní.


O správném číšníkovi host nemá ani vědět ...

Proto si půjčuji některé skvělé názory food kritika Johna Lehndorff a, jenž spoustu let psal o gastronomii v Denveru. Podle statistiky BBC téměř 85 % dotázaných lidí na naší planetě je ochotno se vrátit do restaurace, kde vaří jen průměrně, ale je tam skvělá obsluha.

 

POSVĚCENÉ DVANÁCTERO

Považuji tyto drobné rady za důležité součásti restauračního marketingu: Nesnáším, když se mi pokoušejí číšníci upravit ubrousek na kolenou. Správný číšník nemá příliš vonět kolínskou a už vůbec ne být cítit potem. Nemá být vlastně vůbec moc vidět. Neměl by mne přesvědčovat o víně, když si chci vybrat sám. Pokud je to servírka a já jsem na večeři s dámou nebo s manželkou, myslím, že by si měla některé úsměvy nechat na jindy. Dobrý číšník zná z hlavy obsah jídelního a vinného lístku. Pokud je rozsáhlý, pak alespoň to hlavní! Dobrý číšník si mne všimne, když něco potřebuji, a nenechá mne mávat rukou pět minut, když chci vodu nebo platit. Mám pak chuť se zvednout a odejít bez vyrovnání účtu. Když je něco špatně na talíři, neměl by to číšník svádět na „stupidního“ kuchaře, ale snažit se to decentně vyřešit. Obdivuji číšníky, kteří si zapamatují rozdílné objednávky tří různých chodů od pěti hostů u stolu najednou. Nikdy neodnášejí můj talíř, aniž by se zeptali, zda jsem dojedl. Nesnáším drzé upozorňování, že spropitné není zahrnuto v účtu. A dlouhé cinkání drobnými, když mi mají vrátit nazpět. Skvělí číšnici nerozlišují, zda jsem Helena Vondráčková, Maurer, nebo baba Dymáková. Každý host se chce cítit jako král a nenávidí, když je „brán u úst“ kvůli nějaké hvězdičce od vedlejšího stolu.

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Nepijeme proto, abychom upadli, ale abychom se povznesli.
Perské přísloví
Top
English