VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Reflex: Dobré jídlo dobrý sex
2010-05-20, Text: Pavel Maurer, Foto: Profimedia.cz

Je květen. Vše v totálním rozpuku, všude to hýří barvami, zelenina se nekompromisně dere ze záhonů směrem ke slunci, takže mi to nedá a musím se spolu s vámi zamyslet nad tím omšelým pořekadlem, že „láska prochází žaludkem“! Je opravdu tak zprofanované a hloupé? Nebo jde o nezvratný fakt, který pouze zní trochu trapně, když se vysloví, zatímco když se dobře uvaří fazolová polévka s prudce osmaženým česnekem či dozlatova upeče kachnička s červeným a bílým zelím – pak fakta hovoří sama za sebe? A kdo to má vydržet? V tu ránu je úplně fuč nějaká literatura, etiketa, ostýchavost či sexuální zdrženlivost! Jídlo, tedy především dobré jídlo – prostě milujeme. A dobře nás vylaďuje k dalším požitkům.

Mladí vaří
Nacházíme se v době, kdy i velmi mladí lidé začínají být posedlí gastronomií. Vaří ve svém volném čase, namísto diskotéky si platí kuchařské minikursy, aby se pak na domácím večírku mohli pochlubit, že dokáží zabalit rolku suši, a hrdě informují své kamarády, jak správně uchopit hůlky, a zkušeně radí, že se sake nenalévá do dvoudecáků. Je mi to milé, jsem šťastný, protože další frekventovaný slogan: „Jídlo je pro většinu lidí druhou největší rozkoší. Ovšem pro některé – první,“ se netýká už jen nás, co se začínáme věkově pomalu přesunovat do třetihor, ale občas platí i na jiné věkové kategorie. Abych to však uvedl na pravou míru – správný labužník života vyznává pochopitelně obě tyto rozkoše najednou, případně krátce jednu po druhé. Pořadí je individuální.

Po čem prahneme?
A co nás dokáže nejvíc potěšit? Že by zaručeně afrodisiakální bomby: krokodýlí sušený penis, ženšenový sirup, čerstvá ústřice, nebo snad aspik z morkových kostí? Každý by si nejspíš nepochutnal. V některých přístavech v Itálii se prodávají chilli papričky s podtitulkem „viagra naturale“ nebo jeden druh mušlí (jehož jméno pod trestem smrti nesmím prozradit) mi představil slavný pražský chef tunisko-belgicko-českého původu Konstantin L. Plesky a dušoval se mi ve svých téměř sedmdesáti letech, že funkci prověřil spolu s několika vrstevníky – a účinky jsou enormní! Tak po tomhle prahneme? Jistě že ne, protože řeč vedeme o jídle, jež nás pohladí už jen tím, že je prostě skvělé. Dostane nás do pohody, báječného rozpoložení, je nám dobře, jsme plni klidu, míru a – lásky. Žádné vařené kohoutí hřebínky nebo býčí varlata!

Mezi moje nejkrásnější gastronomické zážitky stále patří jídla připravená lidmi, které jsem měl rád nebo stále miluji. Zeleninová polévka od babičky Aničky, jež mne nejdříve poslala na zahradu s košíkem, abych vše nasbíral, a pak to prostě uvařila. Omáčka z kyselých moravských okurek bez masa od maminky a nakonec určitě tzv. francouzské brambory (co dům dal), které jsme dělali s tátou a při tom pili ze džbánu čerstvě natočené pivo, a ještě „smetanové maso“ – tajný recept mé ženy. To vše jsou jídla, která vyvolávají velehory vzpomínek v mé čichové a chuťové paměti, startují nějaký zvláštní motor lásky, pohody a krásných věcí. Díky Bohu za ně.

Myslím, že se to vše nemusí odehrávat pouze doma. Osvícené restaurace, jež touží, aby jejich hosté vyznávali pořekadlo o „lásce a žaludku“, to dělají automaticky a programově. Vnímají reakce hostů. Mnohdy je to tak prosté: jen si na konci oběda zkontrolovat, která jídla byla v meníčku nejdříve přeškrtnuta. Po čem se nejdříve zaprášilo – to je ten evergreen, jejž je třeba opakovat. Pak přece každý, kdo opravdu miluje, je stabilní ve svém vztahu. Vrací se, těší se, chce to, co bylo posledně, protože mu chutnalo.

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Láska je omáčka, která teprve dá každému masu chuť.
Francouzské přísloví
Top
English