VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Flowee: (Ne)oblíbený předmět
2017-12-18, Text: Pavel Maurer

Když jsem chodil na základní školu, měli jsme předmět, který se jmenoval pozemky. Tehdy mi to připadlo nesmírně nudné a měl jsem spíš dojem, že tam okopáváme brambory pro potřebu soudruha ředitele, než abychom se něčemu naučili. Většinou jsme se různě vyhýbali práci, nechtěli jsme si umazat ruce od půdy, a když se učitelka rozplývala nad čerstvou kadeřavou petrželkou, jen jsme nechápavě obraceli oči v sloup.

 

Nevzpomínám si, že by mě ten předmět něčím zaujal, snad kromě toho, že jsme jako žáci na chvíli mohli utéci ze třídy, být na čerstvém vzduchu a snadno uniknout pozornosti vyučujícího. Na druhé straně jsem si ale navždy zapamatoval, jak vypadá zelenina, že potřebuje ošetřovat, zalévat a že její životní rytmus má své zákonitosti.

 

Právě nedávno jsem si vzpomněl na tento bezvýznamný předmět, když jsem zahlédl šokující video, kde si povídá nejslavnější kuchař světa Jamie Oliver s žáky nějaké základní americké školy. Ukazoval jim cuketu, bramboru a ještě nějakou běžnou plodinu. A oni nebyli schopni identifikovat, oč jde. Brambory znají pouze v podobě smažených hranolek a rybí prsty si často vůbec nespojili s obrázkem nebo čichovým vjemem ze skutečné ryby.

 

Kráva je fialová s nápisem

 

Tak tihle nešťastníci myslím nikdy neměli ve škole předmět pozemky. A mnozí z nich znali krávu, stejně jako mnohé evropské děti, především z obalů čokolád. Na 40 % dotázaných dětí je přesvědčeno, že většina skotu má fialovou barvu kůže, tak jak to znají z obalu a reklamních spotů na jednu slavnou čokoládu.

 

Dětem, které nikdy nedržely v ruce bramboru špinavou od hlíny, které nevědí, jak chutná opravdové rajče a nikdy je nepopálila kopřiva, se dá pak namluvit ledasco. Bohužel je jejich návyk na jídla dochucovaná umělými sladily, různým kořením a směsí fikaných mámivých aromat, promyšlených atraktivních barev a vyumělkovaných tvarů tragickou „cestou do hlubin študákova žaludku i duše“...

 

Zlaté staré pozemky. Okrajový školní výukový předmět, kde se i městské dítě mohlo aspoň na chvíli dotknout země a skutečných surovin, případně pochopit, jak vzniká správné jídlo. Jsem přesvědčen, že tenhle opomíjený výukový program je stejně důležitý jako výuka počítačových programů. Škoda ho.

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
S láskou je tomu jako s jídlem - když má člověk velké oči, pustí se do toho, ale dlouho nevydrží.
Antoine-Francois Callet
Top
English