VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: Bohdálkovy škvarky
2017-02-12, Text: Pavel Maurer

Vážení gastronauti,

 

často se mě někdo ptá - co nejbizarnějšího jsem kdy v životě jedl? Každý očekává, že budu vyprávět o moučných červech smažených na másle, hadích kroužcích na česneku, čolcích a vařených medúzách nebo o smrtelně jedovaté rybě fuga. Ano, to je pravda, to vše a někdy ještě exotičtější delikatesy jsem skutečně okusil, ale v mé chuťové paměti se hluboce ukrývají mnohem banálnější a lokálnější pokrmy.

 

Můj strýc z jihomoravské vesničky Pavlice byl z rodiny kulaka. Já jako dítě jsem jej ovšem zažil už jako pracujícího zemědělce v socialistickém JZD. Strýc vždy poctivě a těžce dřel, ať na svém, či na státním. Doma měli s tetou 2 prasátka, ovce, drůbež, a obdělávali menší políčko. Nikdy nezapomenu na obložené chleby, co připravoval mně a bratranci ke svačině. Velký, tlustý krajíc namazal domácím prasečím sádlem se škvarkama, na něj nakrájel plátky vařeného vejce, pochopitelně od svých slepic, nahoru jemně položil plátek kyselé okurčičky a ještě, když mu zbyl čas, posypal ten skvostný obložený chléb nadrobno nakrájenou červenou cibulkou. Vše bylo domácí provenience - a ta chuť! Ta se mi už nikdy nepodařila napodobit.

 

Chuťový příběh číslo 2. Se sestrou jsme jako děti jezdili s naší olomouckou babičku na prázdniny na samotu na Hůrkách, kde byl statek plný dobytka a kde vládl náš další strýc, který byl poměrně nevrlý a nervózní. Jeho jméno si už nepamatuji. Jedno však nezapomenu nikdy: Když jsme jako děti obzvláště zlobili, dal nám do ruky hrudku práškového cukru a rajče - a to jsme se mohli ujíst, jak nám tahle smrtící kombinace ohromně chutnala!

 

Poslední gastronomický úlet, který vám chci odhalit, to je recept ode mne. Když jsem byl doma sám, miloval jsem - sednout si k televizi a jíst bílý rohlík, namazaný máslem a přikusovat k němu tabulku hořké čokolády. Svoje děti už jsem to raději neučil…Asi bych dnes z těchto tří vzpomínek nejraději vrátil tu první - chléb se sádlem, cibulkou a vajíčkem. Ovšem - pouze v tom případě, že by byl výhradně z ingrediencí, které si sám vypěstuji, naložím, vychovám, zpracuji a připravím. Ono to totiž výtečně chutná také proto, že náš mozek všechno dobře vyhodnocuje. On ví, že každý kousek cibulky nebo i ten posolený škvarek, či okurka musely nějak vzniknout. Někdo zasadil, okopal, zalil nebo nakrmil a pak šetrně porazil, umyl, vyčistil, vyškvařil a zavařil. Po takové individuální a osobní práci - vše chutná úplně jinak, protože naše pusa a mozek moc dobře vědí, co je opravdu dobré, kvalitní a co nestojí ani za zlámanou grešli!

 

Hezký víkend a hlavně "nejezte, nepijte a když to půjde - ani nežijte blbě!"

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Láska je omáčka, která teprve dá každému masu chuť.
Francouzské přísloví
Top
English