VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: Business Lunch
2015-05-24, Text: Pavel Maurer

Vážení gastronauti,

určitě jste všichni už někdy slyšeli anglický výraz - business lunch. Česky se tomu říká - pracovní oběd - a znamená to, že se nejdete najíst zrovna s někým koho milujete nebo kdo je jinak blízký vašemu srdci. Jdete na oběd s někým, s nímž máte spíše obchodní nebo pracovní vztahy a prostě jen chcete vaši schůzku udělat příjemnější, chcete projevit větší úctu a nebo jste v časové tísni a takhle spojíte příjemné s užitečným. Jíst se přece musí i když máte práce až nad hlavu!

 

Slyšel jsem za svůj život spoustu pravidel, co se má dělat při - pracovním obědě a čeho bychom se měli určitě vyvarovat. A taky jsem těch business obědů, večeří a snídaní mnoho sám zažil. Řeknu vám některá moje pravidla, jejichž platnost jsem si ověřil na vlastní kůži a která často kolidují se zásadami etikety či dobrého obchodního chování.

 

Tak za prvé: Když přijdu pozdě na oběd, který jsem sám vyvolal s důležitou osobou, je to smůla, ale ne nezdvořilost. Každý může píchnout pneumatiku, tramvaj může mít zpoždění a nebo vám onemocní dítě. Pokud to druhá strana bere jako urážku majestátu, není to pro mne dobrý klient!

 

Výběr restaurace je důležitý. Já preferuji: Málo hluku, žádnou muziku, zdvořilejší personál, intimnější prostředí a ne příliš exotickou gastronomii. I tohle všechno se ale dá pokazit, když ten den dá výpověď šéfkuchař, nepřivezou maso a nebo uteče pět číšníků ke konkurenci.

Business klientela, tedy ta opravdová, většinou už „viděla a zkusila“ všechno nebo si to alespoň myslí. Já proto zvu ty největší osobnosti do naprosto normálních podniků, které mají nádech lokálního charakteru a jsou spolehlivé standardním výkonem. 

 

Zjišťuji si dopředu jestli jsou mí hosté vegetariáni, vegani, alergici, bezlepkoví atd. Jinak může dojít k problémům. Někteří lidé však naopak rádi zkouší novinky a experimentují, zvláště, když to platí protistrana.

 

No a jsme konečně u placení účtu. Mnohokrát se mi stalo, že mne někdo pozval na pracovní oběd. Vzal si tedy můj čas, většinou mi vyprávěl něco, co zajímalo spíše jeho než mne a když přišlo k placení účtů, najednou se mu chtělo na záchod a nebo tak dlouho šátral v kalhotách po peněžence, až jsem to raději zatáhl sám. Tak takhle by pracovní oběd určitě končit neměl - totiž, že ten, kdo jej zorganizuje ve finále čeká, že to zaplatí nějaký jiný trouba u stolu.

 

Krásný víkend - a prosím vás - "nejezte blbě, nepijte a když to půjde - ani nežijte blbě!"

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
S láskou je tomu jako s jídlem - když má člověk velké oči, pustí se do toho, ale dlouho nevydrží.
Antoine-Francois Callet
Top
English