VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: Chuťová paměť
2014-08-30, Text: Pavel Maurer

Vážení gastronauti,

víte co je to chuťová paměť? To je vlastně jistý druh celoživotního prokletí i potěšení! Prostě náš jazyk, naše bříško a hlavně náš mozek si pamatují, že jednou někde jedli něco skvělého a nezapomenutelného. Víte, ono to možná ani nebylo tak výtečné, co jsme v našich vzpomínkách jedli, ale v té chvíli se nám do hlavy zapsala nějaká neopakovatelná atmosféra: Polibek, prázdniny, příjemný zážitek a my už navždy budeme skálopevně přesvědčeni, že nám to chutnalo a že bychom si to chtěli zase někdy zopakovat!

 

Třeba dětství - to je jeden z momentů, který se nám celý život vrací zpátky. A čím jsme starší, tím naše dětství vnímáme jako romantičtější a bezstarostnější! Já třeba nikdy v životě nezapomenu na zeleninovou polévku ze zahrady mojí babičky. My děti jsme musely oškrábat brambory, vyloupat hrášek a umýt mrkev. Nikdy už jsem pak tak vynikající polévku nejedl. Aspoň si to myslím.

 

Moje žena zase strávila část svého dětství v indickém městě Rančí. A tak, když občas zajdeme do indické restaurace, kterých je v Čechách už docela dost, tak moje žena úplně zjihne. Všechny problémy máme spolu hned vyřešeny a když před ní postaví kuře z tandooru, nebo placku čapátí, nebo cizrnu, tak je úplně naměkko. Vybavuje si vůně dětství a usmívá se na všechny kolem sebe.

 

Kamarád Merta mi zase jednou říkal, že žil s rodiči několik let v Bejrútu. Tedy ve městě proslulém fantasticky chutnou kuchyni. Nejvíc mu prý chyběly párky s kremžskou hořčicí! Když jsem já přijel před pětadvaceti lety do Saigonu - první otázka na letišti byla: "Máš s sebou český chleba?" Chuťová paměť na tmavou "šumavu" s propečenou kůrčičkou se rovnala - heroinovému syndromu. Lidé - po několik letech života v jiné kultuře - byly schopni platit zlatem za zlomek domácí potraviny, kterou si pamatují jejich chuťové pohárky.

 

Tak, teď už jistě chápete, proč Italové chodí u nás do svých pizzerií, proč koncentrace nejlepších korejských restaurací je kolem Nošovic, kde je továrna na jejich auta, proč vietnamci mají všude svá bistra a proč se v mnoha světových metropolích nachází pověstný China Town. Oni prostě jen chtějí svá autentická jídla! Naše chuťové vzpomínky se nám totiž, zaplať pánbu, nikdy z hlavy nevypaří.

 

Krásný víkend - a prosím vás - "nejezte, nepijte a když to půjde, ani nežijte blbě!"

 

Pavel Maurer, grand-restaurant.cz

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Dobré jídlo je jako dobrý sex – čím více se vám ho dostává, tím více si ho žádáte.
Gael Greenová
Top
English