VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: Haná
2018-06-30, Text: Pavel Maurer

Vážení gastronauti,

 

včera bylo vysvědčení, prázdniny a dovolená jsou tady! Je to doba, kdy odpočíváme, relaxujeme a také cestujeme za hranice všedních dnů. Čechy, Morava, Slezsko, naše vesnice, města a regiony nám nabízejí velmi specifické gastronomické zážitky, lokální suroviny a tradiční recepty. Pojďme se dnes podívat na Hanou.
Pro mne je Haná srdcovou záležitostí, protože jsem se tady narodil a strávil velkou část svého dětství. Táta byl parašutista a tak jsem dost cestovali: Bydleli jsme v Hranicích na Moravě, v Prostějově, v Kroměříži s neuvěřitelně krásnou Květnou zahradou i v arcidiecézi Olomouc, kouzelném městě plném kostelů, zeleně, studentů, ale i hradeb od Marie Teresie. Netroufám si tvrdit, že můj kladný vztah k dobrému jídlu pochází odtud, ale faktem je, že Haná je všeobecně uznávaným symbolem úrodné země a rozvážných strejců s kulatými bříšky. K ochutnání je tu toho mnoho, ale já bych tentokrát doporučil dvě zásadní pochutiny: V první řadě jsou to tak zvané “Olomoucké tvarůžky”, což je vlastně zavádějící název, protože se nevyrábějí v Olomouci, ale v nedalekých Lošticích. Pro ty, kdo vyznávají různé diety a chtějí žít zdravě, chci zdůraznit, že se jedná o světovou raritu nejen z hlediska originálního označení původu, ale také o nejméně tučný sýr na naší planetě. Je to i jeden z nejvíce aromatických sýrů, to ovšem všichni víme. Já mám tvarůžky rád dobře uleželé, když už se téměř táhnou a to pak si je máznu na čerstvý krajíc chleba s máslem, posypu kmínem a sladkou paprikou a k tomu sklenici piva. Je to zdravé, řekl bych až téměř dietní, ovšem v určitých situacích - lehce nespolečenské jídlo. Ale to už je na nás kdy si tuhle dobrotu naordinujeme. Mimochodem v Lošticích je kromě muzea tvarůžků nebo syrečků také cukrárna, kde z této delikatesy nabízejí kremrole, větrníky, indiánky a další nesladké dorty! Jinak tvarůžky smažené, zapečené či obalované vám na Hané nabídnou v restauracích.
Po tomto lehkém, originálním sýru - naopak nabízím místní tradiční hutnou specialitu - Hanáckou baštu: Na jednom talíři je servírováno - uzené maso, vepřová pečeně, klobása (někdy i bůček), tři druhy knedlíků, červené a bílé kysané zelí se špekem. Když je horko, je to skutečně krutý boj zvládnout tuhle kalorickou nálož, ale je to jídlo, kterým se Hanáci snaží uctít i prezentovat. Oni Hanáci jsou šetrní, jak se o nich říká, ale když na to přijde, je jejich náruč široká a dobrosrdečná. Pořekadlo mého táty “My Hanáci nespěcháme, máme času dost!”, patří k místnímu naturelu a když jim dáme respekt, věřte, že vám Hanáci přinesou své srdce na dlani.

 

Hezký víkend a hlavně "nejezte, nepijte a když to půjde - ani nežijte blbě!"

 

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Nepijeme proto, abychom upadli, ale abychom se povznesli.
Perské přísloví
Top
English