VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: Jsme zavaleni knihami o vaření!
2019-06-01, Text: Pavel Maurer

Vážení gastronauti,

 

tak jsem zase jednou byl na slavnostní premiéře nějakých kuchařských knih a celebrit. Díky Bohu, přirozený výběr funguje, lepší se prosadí, ale současně se lidé také moc rádi živí úplným brakem a nesmysly. Je to jako s literaturou! Červená knihovna prostě frčí! Milujeme stupidní milostné románky se zaručeně dobrým koncem, stejně jako se nám líbí, když kuchař plácá úplné pitomosti a radí nám použít místo špenátu sojovou omáčku. Baví nás, když někdo připravuje nejlacinější řízek na světě z pravého polystyrénu, smějeme se a kupujeme. Jsme skutečně tak tupí nebo nás prostě švejkovsky okouzlují ironie naší doby? Já byl na vojně v době, kdy se večer konzumovaly topinky namazané indulonou a fancovka alias Alpa, kterou moje babička používala výhradně na namožená lýtka, ta se pila jako o závod v rámci extravagantních alkoholických večírků. Ale co dnes? Mám vykouřit arabskou šíšu s jablkem, s křenem a nebo se sušeným šťovíkem? Kde najdeme ty opravdu férové, spolehlivé a pravdivé gastronomické rady? Vždyť náš trh je zavalen knížkami o jídle a pití bez ladu a skladu. Po pravdě nejen náš, všechny trhy. Proto je třeba si najít svého guru, jehož názory jsou nám blízké, věříme mu a to, co on doporučí nás nikdy nezklame. Víme o něm, že se nenechal koupit od nějakého nadnárodního giganta, který mu zaplatil takový honorář, aby bez uzardění tvrdil, že tahle minerálka nám zaručeně vyčistí játra a ledviny, že zrovna tahle tatarka neobsahuje žádné konzervanty a že jen a jen na této konkrétní pánvičce nikdy nepřipálíme cibuli. Je to boj, a člověk polapen v informační síti už nevěří prakticky ničemu. A tak tápá, ztrácí jistotu i ve své vlastní identitě. “Věřím jen tomu co vidím, na co si sáhnu a co sám ochutnám”….to bylo krédo mého pradědečka z Blatnice, který nikdy necestoval jinak než pěšky, koňmo nebo na kole, nikdy neviděl víc než okres ve kterém žil a nikdy neochutnal žádné jídlo, které by osobně nevypěstoval nebo neuvařila jeho žena. Nevěděl, co je telefon, televize, svítil doma petrolejkou, jedinou knihu co znal byla bible a pak bábina kuchařka. Ta ovšem nebyla psaná, ale vyprávěná z generace na generaci. Já ani nevím, zda bych chtěl žít v časech mého praděda, ale současně váhám, zda ta moje doba je ta pravá. Když přijdu do supermarketu - je toho tolik zbytečného na výběr, že často definitivně ztrácím orientaci. A co vy?

 

Hezký víkend a prosím vás:  "nejezte, nepijte a když to půjde, ani nežijte blbě!"

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Kdo chce dobře jíst, nesmí urazit kuchaře.
Čínské přísloví
Top
English