VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: Kuchař „vycukaný“ z dopravního běsu nemůže uvařit dobrou svíčkovou
2013-08-17, Text: Pavel Maurer
Jako obvykle jsem jel na svém malém skútru ranními ulicemi a přemýšlel o agresivitě řidičů. Jeden drsňák ve velkém teréňáku se mě několikrát snažil „opískovat“ na semaforu. Úplně se klepal rozčílením, aby naskočila zelená a mohl sešlápnout pedál k podlaze.

Silný motor jeho off-roadu zakvílel a on vítězoslavně vyrazil o půl sekundy dříve. Spálil tolik benzínu, co já projezdím na svém jednostopém přibližovadle asi za týden.

Netrápí mě teď spotřeba, nýbrž krutost, neohleduplnost a zášť v očích některých řidičů. Kdo se jim nelíbí, je okamžitě „protrouben“. Na přechodu je to boj kdo s koho – dotkne se zebry dříve chodec, nebo kola mého auta? Kdo bude rychlejší? Nemluvě o našem národním zvyku, tedy nalepení se na dálnici pomalejšímu vozu na záda, blikání, troubení, klepaní si na čelo. A když to nepomůže, tak rovnou vytlačení ze silnice.

A jak to vlastně všechno souvisí s jídlem a pitím? Velmi. Jídlo i řízení dopravního prostředku vám o charakteru národa prozradí mnohé. V Německu nebo Norsku vám dá auto na přechodu uctivě přednost. V Itálii na sebe s oblibou dělají hanlivé posunky, ale doprava funguje, vše rytmicky klokotá a běží.

S jídlem je to podobné – perfekcionismus v kuchyni, úprava talíře, vztah ke koření, nadhled, vášeň a zvyklosti. Když přijede do práce naštvaný kuchař, který je „vycukaný“ z dopravního běsu, nemůže se mazlit ani s mojí svíčkovou na smetaně. Negativní energie se přenese na jídlo.

Proto také v mnoha zemích je jídlo skvělé a jinde odfláknuté. Španělé, Francouzi a obyvatelé Skandinávie dnes vedou světovou gastronomii. Jejich chování za volantem bývá občas trochu ztřeštěné, ale přiznejme si, že v zásadě má jakousi vnitřní logiku a rytmus. Na řidičky se vztekle netroubí kvůli tomu, že neumí couvat! Pomalejší auta respektují rychlejší a naopak.

Parkování v gastronomické kolébce světa, totiž ve Francii, je vždy tělo na tělo, ale všichni s tím počítají a tolerují to. U dálnic tu mají velká odpočívadla, kde si můžete na dlouhých cestách udělat piknik v trávě. Jídlo je zde důležité a je respektován čas na jeho přípravu i konzumaci.

Základními surovinami třeba italské kuchyně jsou olivový olej, česnek, chilli papričky a rajčata. Cítíte harmonii a temperament těchto ingrediencí? Já ano. Na silnici i na talíři. V životě, gastronomii a dopravě totiž musí platit psaná, ale i nepsaná pravidla. Jinak to nestojí za nic!

Nezapomeňme, že nejvíce sebevražd se dnes nepáchá na silnicích, ale vidličkou a nožem!

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Dobré jídlo je jako dobrý sex – čím více se vám ho dostává, tím více si ho žádáte.
Gael Greenová
Top
English