VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: Na Dálnici
2017-02-26, Text: Pavel Maurer

Vážení gastronauti,

 

najíst se něčeho dobrého na dálnici - to je čím dál tím větší problém. Automobilisté spolykají denně stovky kilometrů a určitě by si přitom rádi dali i něco dobrého na zub. Jejich přání jsou jednoduchá: Na chvíli zastavit, odskočit si na čistou toaletu a něčeho dobrého se najíst. A právě tady začínají potíže. Nedávno jsem jel dálniční trasu Budapešť - Bratislava - Praha a to si nedokážete představit jak dlouho jsem musel řídit o hladu než jsem konečně natrefil na poctivé vařené jídlo. 

 

Vůbec nehodlám mluvit o fast foodech - ty mne nezajímají - já chci na dálnici ochutnat lokální speciality a jednoduché hotovky za rozumnou cenu! Takových podniků bývalo kdysi více, ale dnes jsem jich na zmíněné trase napočítal nejméně 8 buď zavřených nebo nefunkčních a nebo úplně vyrabovaných! Nevěřím, že by po dálnici cestovalo málo lidí, co se chtějí občerstvit? Jedno je jasné - nikomu se nechce příliš dlouho čekat! Chceme se prostě rychle zrestaurovat a ujíždět dál za svým cílem. Proto asi největší obraty dělají smažené polotovary, burgery, křídélka či smažené hranolky. Normální gulášovou polévku, klasické české hotovky, rychlý zeleninový salátek, to jsou přece jídla, na která se také nemusí dlouho čekat. A jsou vařená - a to je pro mě důležité.

 

Já jel 100 kilometrů než jsem konečně na konci Slovenska narazil na - Odpočívadlo s pumpou, kde mi nevnucovali obligátní pětkrát ohřívané párky a polozmražené sendviče, ale tam stála za plotnou úžasná domácí pohádková babička (tedy po slovensky - stará mama) a měla na jídelním lístku takovouto denní ponuka: kapustnicu s klobásou, fazulovicu s údeným mäsom, držkovů plievku, pak kotlíkový guláš, segedínsky guláš s knedlou, paprikové údené koleno s chrenom a feferónkou!

Pak na té malé pumpě měli jídla z morčacieho mäsa, bravčového, ale i vypražaný sýr - ovšem ne ten z mikrovlny, ale připravený jako minutka, obalený těsně před smažením, no a pochopitelně k němu domácí tatarku. Co víc bych si mohl přát? Já bych si tedy přál podobné podniky kolem dálnice každých 50 km a aby tam taky všude byla tahle kouzelná babička, která neošidila jedinou porci. Segedín byl neuvěřitelně chutný a vše ostatní také!

 

Ať už mi nikdo netvrdí, že na dálnici není pro dobrého kuchaře žádný kšeft! 

 

Hezký víkend a hlavně "nejezte, nepijte a když to půjde - ani nežijte blbě!"

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Dobré jídlo je jako dobrý sex – čím více se vám ho dostává, tím více si ho žádáte.
Gael Greenová
Top
English