VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: Neapol
2018-07-01, Text: Pavel Maurer

Vážení gastronauti,

 

vždycky když jedu na dovolenou, tak ať už je to kamkoli, podrobně zjišťuji kde se dobře najím, kde mají nějakou krajovou specialitku nebo, kde je vyhlášená hospůdka či domácí tržiště.
Jeden kamarád, co je velmi zběhlý v gastronomickém světě, mě jednou vzal na rybí trh v Neapoli a naučil  - jak na to? Okouněli jsme, fotili jsme si cizokrajné ryby a exoticky vyhlížející chobotnice, kalamáry a různé další krevetky a sépie. Až jsme došli k jednomu trhovci s krásnými rybami. Vypadaly velmi čerstvé, neměly kalné oči, jejich tělo bylo pružné, nepáchly rybinou, ale voněly tak, jak čerstvá ryba vonět má a když jsme si - z dovolením - nechali malinko odchlípnout žábry, bylo vidno, že mají barvu čerstvé krve a ne temné, zestárlé podlitiny. A tehdy jsme se rybáře lámanou italštinou ptali, kde bychom mohli tyhle jeho ryby ochutnat? Mávnul rukou za sebe a řekl, ať zatočíme druhou ulici doprava a že tam sedí na židli děda s viržínkem a tam to je. A tak jsme šli, minuli jsme klimbajícího dědu a vstoupili do neoznačené restaurace, která neměla ani vývěsní štít, ani otevírací hodiny, prostě jako bychom vlezli někomu z ulice rovnou do bytu. Uvnitř ovšem bylo živo a na prostých, umakartových stolech se podávaly dva předkrmy, špagety vongole s mušlemi a pak dva druhy ryb - buď na grilu s česnekem nebo pečenými v troubě s bramborem, olivami a kapary. K tomu se podával bálý chléb a víno z karafy bez jakéhokoli označení. Jídelní lístek měl obsluhující chlapec v hlavě a nedával hostům moc na výběr. Bylo plno. Tak to vám chci poradit, až jako turisté přijedete například do Itálie, je mnohem rozumější se držet doporučení domácích. Pokud si začneme vymýšlet, že chceme těstoviny tak a onak a že do salátu tohle chcete a tohle ne - oni vám to udělají, ale většinou si o nás pak myslí, že jsme absolutní arognati vůči nejlepší kuchyni na světě. Tedy jedné z nejlepších, kterou uznává celá naše planeta. Čím víc totiž měníme to, co říše římská po staletí prověřila chuťově i surovinově, tím většího kulinárního hříchu se dopouštíme. Nechme to na nich, oni moc dobře vědí, co nám dát na talíř, aby to chutnalo, tak jak má…

 

Hezký víkend a hlavně "nejezte, nepijte a když to půjde - ani nežijte blbě!"

 

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
S láskou je tomu jako s jídlem - když má člověk velké oči, pustí se do toho, ale dlouho nevydrží.
Antoine-Francois Callet
Top
English