VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: Nejlepší restaurace
2017-12-02, Text: Pavel Maurer

Vážení gastronauti,

 

včera byly vyhlášeny nejlepší a nejzajímavější restaurace v naší zemi na základě toho jak je známkovali nezávislí hodnotitelé v celorepublikové anketě Grand Restaurant. Můj gastronomický průvodce existuje na trhu již 20 let, a tak bych vám dnes rád prozradil několik informací ze zákulisí.
Nemůžeme se srovnávat se slavným stoletým Michelinem z Francie, který je nejprestižnějším průvodcem na světě, ale například americký průvodce Zagat mne inspiroval především ve způsobu hodnocení - totiž, že nehodnotí odborní inspektoři, ale normální lidé, běžní návštěvníci restaurací.
Letošní vydání vychází již po dvaadvacáté a ve vší skromností vám sděluji, že je v naší zemi nejstarším a nejdéle fungujícím projektem tohoto typu.
Nechceme a ani se nemůžeme srovnávat s různými konkurenčními projekty na našem lokálním trhu, jako je 4Square, Restu, Zomato či oblíbený Tripadvisor. Každý máme svoje specifické způsoby hodnocení. Každý máme své silné i slabé stránky. Vůbec nemíním jít do podrobností, ale protože znám dost zákulisních detailů z tohoto světa, které nejsou často publikovány, chci vám, vážení posluchači, říci pár zajímavostí, se kterými se nejspíš potýká každý, kdo vydává podobného průvodce - ať je to mezinárodní kolos nebo turistická nabídka z Moravsko-slezského kraje. Za prvé je třeba počítat s tím, že kolem 20% hlasů pochází od “škůdců”. Jsou to neobjektivní, zaujatí nebo finančně spříznění hodnotitelé a nebo samotní restauratéři, kteří se hlásí pod falešnou identifikací, sobě přihrávají jedničky a soupeřovi přes ulici samé koule! Pak tu jsou profesionální agentury, jež se nechávají najmout za mzdu a vytvářejí fiktivní hodnocení, komentáře od neexistujících avatarů a další podrazy. Samotný systém hodnocení - a to podotýkám, že i u těch nejprestižnějších světových značek - v sobě vždy nese možnost chyby. I v případě nejpoctivějšího hodnotitele či experta, existuje lidský faktor, tedy moment omylu či totální smůly. Sám jsem několikrát zažil, že i v nejlepší restauraci se kuchařovi omylem utrhla ruka se solí, že jej včera opustila žena a má “den blbec”, že vás obsluhuje číšník, který prohrál v kartách deset tisíc a nenávidí sebe i celý svět. Já tvrdím, že by se to v těch nejlepších restaurantech stávat nemělo, ale stane se. Jsme přece jenom lidi. A věřte tomu, že podle Murphyho zákonů průšvih přichází právě v ten jediný den, kdy do podniku zavítá hodnotitel nebo inspektor a nebo třeba já. Já jsem ale již připraven na všechno a v případě restaurací, které opravdu stojí za pozornost, tam je třeba dát jim druhou i třetí šanci, aby potvrdili, že náhodný lapsus byl opravdu nebetyčná smůla a ne běžná praxe. Pak je, podle mého soudu, hodnocení férové a správné. A dá se na něj - při výběru nejlepších restaurací na světě - téměř stoprocentně spolehnout!

 

Hezké prázdniny a hlavně "nejezte, nepijte a když to půjde - ani nežijte blbě!"

 

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Copak jestli je to zdravý, na to lidi kašlou, lidi mají rádi, když je to hlavně dobrý, pak řešej až, jestli je to zdravý…
Zdeněk Pohlreich
Top
English