VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: Smaragdová Vosa
2017-04-02, Text: Pavel Maurer

Vážení gastronauti,

dnes vám budu vyprávět o tom, jak promyšleně a rafinovaně se o svoji výživu dokážou postarat některá zvířata. Určitě si ze školy většina z vás pamatuje příkladně na - kudlanku nábožnou, která provozuje takzvaný "sexuální kanibalismus". To znamená, že po páření samička kudlanky sežera svého samečka, který s tím od samého začátku pohlavního styku odevzdaně počítá. Je ještě dost dalších příkladů, třeba z rybího světa i ze světa savců, kdy se samci dobrovolně obětují v rámci zachování rodu a nakrmení vyhládlé partnerky vlastním tělem.

 

Já vám dnes chci popsat příběh nádherného stvoření - smaragdové vosy - která používá svůj jed na to, aby získala absolutní moc nad mozkem jiných zástupců hmyzu - které nakonec spořádá k obědu! Krásné smaragdové vosy rády jedí šváby, ale protože jim chutnají v co nejčerstvějším stavu, používají svůj neurotický jed ne k tomu, aby hmyz okamžitě usmrtily, ale aby z něj udělaly pochodující špajzku. Je to jako příběh z hororu. Vosa vnikne svých žihadlem do hlavy švába a přesně určí na které centrum zacílí. Omámený a dá se říci - zdrogovaný šváb pak už dělá jen to, co si přeje jeho uchvatitelka. Šváb se začne čistit a upravovat, aby nebyl před konzumací špinavý. Po pečlivé osobní hygieně, která proběhne v jakémsi "rauši" jako by si šňupnul trochu kokainu, se brouček začne pomalu přemísťovat do nějaké tmavé díry, kam jej vosa naviguje díky svému neurotoxinu. Tam ale pořád ještě neumírá, protože vosa potřebuje, aby její potomek, vložený do těla švába, měl neustále čerstvou a zdravou stravu. A tak vosí jed jen malinko zpomalí metabolismus tohoto nešťastníka, dokud jej larvička pomalu, ale jistě zevnitř celého nesežere. Připadá vám to nechutné? Myslíte, že je to horší než porážka prasete nebo býka na jatkách? Nemyslím. Je to prostě koloběh života, kdy příroda je ve své důmyslnosti - možná milosrdnější než my, lidé. Každý máme prostě svoje pravidla a možnosti. Tenhle hrůzostrašný příběh "živoucí mrtvoly" popsala doktorka Christie Wilcoxová v časopise Scientific American. Ve svém závěru pak přirovnává ten vosí chemický koktejl k drogám, za které je člověk často ochoten zaplatit majlant - jen aby mu na chvíli trochu zamotaly hlavu. Zatímco šváby před touto dávkou neurotoxinů utíkají co jim nožičky stačí!

 

Nakonec mám pro vás jednu pozitivní informaci před obědem - okouzlující, barevnou smaragdovou vosu naštěstí vůbec nezajímáme my - lidé. 

 

Takže - hezký víkend a hlavně "nejezte, nepijte a když to půjde - ani nežijte blbě!"

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Buď je otevírání vína a jeho pití obřadem, blažeností anebo není ničím.
Miroslav Horníček
Top
English