VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: Stockholm
2014-08-31, Text: Pavel Maurer

Vážení gastronauti,

není všechno zlato, co se třpytí! Ale to přece všichni dobře víme. Kolikrát jsem vstoupil do restaurace, která zářila barvami, designem, číšníci metali kozelce - ale jídlo nestálo za nic. Zato ceny, tak ty byly skutečně nezapomenutelné! A naopak - často skromná, nenápadná hospůdka v zapadlé uličce dokáže okouzlit nejen atmosférou, ale i poctivou domácí kuchyní.

 

Předevčírem jsem jedl s pár přáteli v noblesním podniku ve švédském Stockholmu. Dostali jsme zaručený tip na údajně skvělý podnik. Nechci vám sdělit jeho jméno protože se trochu za něj stydím - ale prozradím alespoň, že toto jakési café-bistro a bar dohromady propojené s restaurantem patří do významného světového hotelového řetězce. Měli jsme výhled na město a docela dobrou náladu do té chvíle než jsme začali objednávat.

 

Na poměrně strohém seznamu jídel byly též anoncovány těstoviny dne. Když jsem se zeptal blonďaté modrooké švédské servírky, jaké tedy dnes podávají těstoviny dne, znejistěla a pak řekla, že se půjde zeptat do kuchyně. Vzhledem k tomu že všeho všudy bylo na celém jídelním lístku asi jen 8 různých pokrmů, měla asi éterickou paměť. Chtěli jsme také bílé víno - na výběr v tomto pětihvězdičkovém hotelu měli celkem 4 druhy. francouzské, americké, novozélandské a biovíno bez země původu. Chtěli jsme tedy bio, nešťastná servírka nám za chvíli přišla zdrceně oznámit, že tohle víno zrovna nemají a tak jsme požádali o další, a to už přišel přímo hlavní barman s blonďatým copánkem - aby nám s úsměvem oznámil, že ani to druhé z všech 4 vín zrovna nemají. Když jsme se ptal, odkud mají to další víno, upřímně se usmál a řekl, že neví a hbitě nám nabídl tři láhve úplně jiných vín, která nebyla na na vinném lístku. Nakonec jsme se tedy dohodli na nejlacinější lahvi, která stála 480 švédských korun a on byl tak upřímně šťastný, že mi ten mladík několikrát důvěrně poklepal na rameno, aby mne ujistil, že jsme nakonec zvolili dobře. Fyzický kontakt s číšníkem skutečně miluji! Mimochodem to nejlacinější víno bylo v přepočtu za bratru - 1700 korun. Já sice respektuji severskou finanční prohibici, ale na to, že jsme ani nevěděli pořádně co pijeme - jsme se docela slušně cenově odvázali.

 

Ani už vám nebudu vyprávět jaké bylo jídlo. Bylo velmi průměrné, víno nebylo správně vychlazené, nicméně výhled na prosluněný Stockholm byl úchvatný. Poučení z celé této historky je, myslím, jasné: Všude na světě se mějte na pozoru v restauracích, které vám nabízejí nádherný výhled na město a nacházejí se v luxusních hotelech. Tam bude nejspíš nějaký zakopaný pes!

 

Krásný víkend - a prosím vás - "nejezte, nepijte a když to půjde, ani nežijte blbě!"

 

Pavel Maurer, grand-restaurant.cz

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Muži se v lásce často chovají jako v restauraci. Objednají si jídlo podle jídelního lístku a potom šilhají na sousedův stůl.
Anonym
Top
English