VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: U Tygra
2014-07-20, Text: Pavel Maurer

Vážení gastronauti,

budu vám dnes vyprávět o - slavném hostinci  - U Zlatého tygra, který je všeobecně považován za chrám českých pivařů. Vzhledem k dlouholeté tradici, značnému věhlasu a neustálé přeplněnosti této pověstné pivnice mne jistě nikdo nebude podezírat, že jí dělám reklamu. Ono ji totiž nikdy nepotřebovala. 

 

Pro upřesnění připomínám, že se jedná o hospůdku na Starém Městě pražském, kde sedávají významné osobnosti, ale i prostí milovníci piva. Mnoho let jste zde pravidelně potkávali spisovatele Bohumila Hrabala, visí tu fotografie, jak si tu přiťukává prezident Václav Havel s americkým protějškem Billem Clintonem. A je to asi jeden z nejtypičtějších podniků, který se ukazuje významným zahraničním návštěvám. Stejně jako pravověrní muslimové musí alespoň jednou za život navštívit nejsvětější místo islámu - Mekku v Saudské Arábii, vyznavači piva, ať žijí kdekoli v naší vlasti, mají též svatou povinnost si zde dát alespoň jeden žejdlík a nasát neopakovatelnou atmosféru.

 

Kolem "Tygra" koluje nespočet kladných i drsnějších historek. Já bych však chtěl připomenout, že úderem otevírací patnácté hodiny je prostor takřka okamžitě zaplněn. Pokud nemáte rezervaci, nesednete si. Uvnitř podniku jsou desítky let blokovány určité stoly a místa na přesné hodiny v týdnu pro štamgasty. Co se týká jídla a nápojů, platí zde psaná i nepsaná pravidla. Například se zde nikdy nepodává kořalka. Pouze pár druhů vína, soda a turecká káva. A také místní specialita - pivní sýr, který údajně tato hospoda zavedla mezi český lid. Hlavně však - dobře ošetřené a zkušeně načepované pivo! 

 

Když jste třeba věci neznalý Japonec a s fotoaparátem na krku si žádáte soft drink - stáváte se pro obsluhující personál průhledným. Prostě přestanete existovat. Je to - jako byste v drogérii žádali deset deka uheráku. K pivu je třeba se chovat uctivě a u stolu se všichni hezky pozdraví než si sednou. Nic není anonymní. Minule jsme tam pomáhali řádně umíchat pivní sýr totálně zmateným Maďarům, kteří si jej krájeli do pusy po kouscích. Okamžitě se přitočil číšník a dodal malou sklenku s pivní pěnou, aby výsledná hmota s cibulkou, sušenou papričkou a pepřem měla tu správnou konzistenci. Personál zde nedělá zbytečné cavyky. 

 

Kdo nepije pivo, přestává být obsluhován, kdo ale dodržuje místní pravidla je hýčkán skvělým servisem a výborným jídlem. Místní roastbíf připravuje sám pan majitel od 5 hodin ráno - a je asi nejlepší, co jsem kdy jedl.

 

Je zde hodně hlučno, když spolu sedíte u stolu, musíte na sebe prakticky řvát, aby vám bylo rozumět. Ale to patří do místního koloritu. Hlavním hrdinou je tady - pivo a neopakovatelný zážitek z atmosféry pražské gastronomické ikony. 

 

Krásný víkend - a prosím vás - "nejezte ani nepijte blbě!"

 

Pavel Maurer, grand-restaurant.cz

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Muži se v lásce často chovají jako v restauraci. Objednají si jídlo podle jídelního lístku a potom šilhají na sousedův stůl.
Anonym
Top
English