VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Glosa: Grosseto
2014-09-27, Text: Pavel Maurer

Vážení gastronauti,

před pár dny se mě zeptal taxikář v italském městečku Grosseto jestli jsem Rus. Uraženě jsem odpověděl: "To tedy ne, já jsem Čeko, v minulosti: Čekoslovako!" Pokýval chápavě hlavou a řekl, že vozí hlavně Rusi, protože jich tady v Toskánsku je hodně a tak si myslel podle přízvuku, že jsem taky Rus.

 

"Praha - to je ale pěkně studené město!", meditoval taxikář dál a chrastil se mnou ve své tři roky nemyté lancii směrem k nádraží. Byl prý u nás před lety v lednu a užil si mínus 15 stupňů Celsia. Vysvětloval jsem mu, že když v Praze je zcela výjimečně taková zima, tak v Rusku je nejméně pětadvacet pod nulou. 

 

Poté, co jsme probrali počasí, povídali jsme si o jídle a já mu hrdě sdělil, že máme v Praze a okolí několik velmi populárních restaurací, které nesou jméno jeho města - Grosseto. "No jo, ale to není taková pizza jako u nás. A navíc je u vás velká zima!" stál si na svém taxikář. Musím uznat, že italská kuchyně, kterou vaří český kuchař, i když s velkou praxí v Itálii - není často tím, co by ortodoxní Ital uznal jako "cucina tipica e tradizionale". Ale komu na tom záleží? Je celkem normální, že pokrmy vařené v jiných zemích nebývají vždy zcela autentické. Kuchaři si pochopitelně přizpůsobují různé kuchyně podle dostupnosti surovin, ale i na základě požadavků svým hostů. Každý, kdo jedl originální jídla v Číně - jako třeba vařenou kachní kůži v sádle nebo super pálivé vindaloo v Indii, moc dobře ví, že v Čechách by se s těmito typicky ochucenými delikatesami - asi moc nechytali. Ale nemusíme chodit daleko. Začali jsme si přece povídat o Itálii. Zemi, která nám je teritoriálně mnohem bližší. A přece, když si dáte býčí mozzarelu v Kampánii, když si vystojíte frontu na originální pizzu v Neapoli, když si dáte úplně jednoduché špagety alio olio (tedy jen s česnekem, petrželkou a čili papričkami), určitě mi dáte za pravdu, že jídla chutnají jinak než u nás doma. Také těstoviny se upravují v Itálii na skus - tedy al dente - často v jiné tvrdosti než je zvykem v našich krajích.

 

Každá země má prostě odlišné chutě! Jiný práh ostrosti a pálivosti jídel, jiný vztah k tučnému, jiné zvyklosti vůči syrovému masu či rybám. To co našinec považuje za téměř shnilé maso, může Francouzovi nebo Italovi vonět jako Chanel č. 5.  

 

Tak na tom jsme se nakonec s taxikářem z Grossera shodli. Za vítězství v naší debatě ovšem považuji, že jsem jej přesvědčil, že opravdu nejsem Rus, že u nás máme hodně italských, ale skoro žádnou ruskou restauraci a že u nás vlastně vůbec není zima. Že si Prahu nejspíš plete z nějakým jiným městem...

 

Krásný víkend - a prosím vás - "nejezte, nepijte a když to půjde, ani nežijte blbě!"

 

Pavel Maurer, grand-restaurant.cz

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Láska je omáčka, která teprve dá každému masu chuť.
Francouzské přísloví
Top
English