VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Metro: Dešťovka
2018-08-15, Text: Pavel Maurer


Dešťovka
Můj olomoucký děda byl asfaltér. Dřel. Ovšem měl velkou zahradu. Takže, každý večer, když přišel unavený z práce, dal si dvě piva a pak šel pumpovat vodu do kovových barelů od asfaltu, které měl zakopány napůl obruče v zemi. Pumpoval samozřejmě ručně malou pumpou dokud nebyly obě kádě plné. Pak se voda nechala den odstát, aby nebyla “syrová”, příliš chladná a měla teplotu dne. Vedle toho babička měla další dvě kádě přistaveny pod okapy kolem domu a zachytávala “dešťovku”. Ráda v ní prala prádlo, protože prý byla měkká. Ale také se sní zalévala naše ohromná moravská zahrada plná ovoce a zeleniny. Nepamatuji se, že by se někdy zalévalo tzv. “ostrou” vodou přímo z vodovodního kohoutku. Šetřilo se a také se více špekulovalo, co je pro přírodu nejvhodnější. Voda na zahradu pocházela pouze z naší podzemní studny a nebo z nebe. Často si na to vzpomínám, když zalévám svou pražskou zahradu tou vodou kohoutkovou, přísně vyčištěnou, chlórovanou a se stabilní stupnicí Ph. Co na to asi říkají moje květiny, zelený hrášek, libeček, rukola, další bylinky, rybíz a levandule? Čeho by se napily raději? Jsem si jist, že dešťovka a voda z vlastní studny je lepší. Ale co se dá dělat? Kdybych stavěl můj dům dnes, určitě bych pod ním vykopal velké retenční nádrže, chytal dešťovou vodu a pak ji znovu čerpal na zalévání. Bavilo by mne to, šetřil bych svou kapsu i přírodu a pevně doufám, že mladí lidé to v budoucnu zařídí lépe. Těch možností, jak uchovat nejkvalitnější tekutinu na světě, je dost!

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
S láskou je tomu jako s jídlem - když má člověk velké oči, pustí se do toho, ale dlouho nevydrží.
Antoine-Francois Callet
Top
English