VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Reflex: Nevěřte naháněčům!
2010-05-13, Text: Pavel Maurer, Foto: isifa.com

Restaurace, která zeje prázdnotou, nevěstí nic dobrého. Leda že by to bylo jen kvůli focení interiéru.V neděli večer jsem jedl mušle sv. Jakuba v jedné „lepší“ restauraci s výhledem na Karlův most. Na ten kamenný skvost naší kultury (t. č. v rekonstrukci) se skoro dalo sáhnout, jak je od té restaurace blízko. V luxusním designovém interiéru šustily polobotky číšníků po kvalitním koberci, svíčky blikaly, hudba jemně podmalovávala atmosféru – ale bylo mi tam velmi smutno. Několik zatoulaných Japonců, znuděný americký postarší pár a pak my čtyři jsme neobsadili ani patnáct procent kapacity podniku.

Nemám rád příliš napěchované a hlučné restaurace, prázdný podnik však také nevěstí nic čerstvého. Vyhlédl jsem skrze prosklenou terasu kousek přes řeku a viděl další rozsáhlou restauraci zející opuštěností více než stovky míst. Číšník klimbal opřený o bar a zoufalý venkovní „naháněč“ s jídelním lístkem v ruce trapně lákal kolemjdoucí hrstky turistů. Marně.

Dobře, nebo zle?
Mimochodem – restaurace, které investují peníze do osoby, co potupně zevluje před vchodem a nutí vás nahlédnout do meníčka, mně byly vždy značně podezřelé. Buď jsou na tom velmi dobře, že si mohou najmout takovou pracovní sílu, ovšem pak by toho neměly mít zapotřebí, protože mají plně obsazeno, a tudíž vyděláno. Nebo jsou na tom naopak velmi špatně a už nevědí, co by měly dělat, aby vás k sobě dostaly, ale pak jsou na tom zle, nemohou investovat do kvalitního kuchaře a surovin a zase mi to něčím divným zavání. Takže, na restaurační nahaněče raději pozor!

Genius loci
Já jsem se však chtěl s vámi filosoficky a taky úplně normálně zamyslet, jak je to, proboha, možné, že se nacházíme v jednom z nejkrásnějších koutů naší starobylé matičky, začíná turistická sezóna, počasí láká k romantickým procházkám a posezením – a ono prázdno? Hned za rohem je ale plno! Že by to bylo jen kvůli rozdílným cenám, nebo je v tom něco jiného? Jak to, že se v některém podniku cítíte tak dobře, že byste se chtěli stát okamžitě štamgastem, zatímco jinde, kde je to dokonale „vytuněné“, napucované a číšníci úslužní, se cítíte jak v naškrobené košili? Je to atmosférou.

Každý restaurant, hospůdka či „skleněná katedrála“ musí uhrát tu kouzelnou symfonii, které Číňané říkají feng-šuej. Jde o vyváženost jednotlivých prvků, jež se vzájemně ovlivňují a doplňují. V restauračním byznysu by to třeba mohla být vyrovnaná harmonie interiérového designu, vychování číšníků, menu, prostírání a historie budovy. Věřte tomu, že zcela jiné feng-šuej má hostinec U vylomeného zubu oproti tříhvězdičkovému restaurantu Le Louis XV – Alan Ducasse v Monte Carlu. Musí jenom vše zapadat harmonicky do sebe. Neurvalost, přepych či rodinná atmosféra. To je jedno! Důležitá je autentičnost a jasné poselství, že jako host dostanu přesně to, co mi bylo slíbeno. Falešná realita již nikoho nepřitahuje. Pryč s ní! À propos – když už jsem použil ten čínský příměr –, jedna restaurace nedaleko Týnského chrámu připravuje jídla ve stylu feng-šuej. Není drahá a návštěvníci ji zbožňují. A věřte, že právem.

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Popíjej staré víno, chceš-li vesele stárnout.
Latinské přísloví
Top
English