VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Reflex: Rychle = blbě
2010-03-18, Text: Pavel Maurer, Foto: isifa.com

Kulturisté užívají hormony, anabolika a další urychlovače dobrovolně, zvířatům, jež se nemohou bránit, je servírujeme myMiluji kulturistiku :–((( Věřte, že bych si fakt někdy před lety moc rád sáhl na guvernéra Arnolda Schwarzeneggera, nebo aspoň na nějaké to děvče, co má místo nohou sekvoje a člověk někdy těžko postřehne, co je ňadro a co břišní sval. Vždycky se mi vybaví smutné rozhovory s některými bývalými vrcholovými sportovci této disciplíny, jak popisují následky užívání různých hormonů, posilujících vitamínů, anabolik či dalších urychlovačů.

Zrychlujeme a urychlujeme
A protože zvířata neumějí mluvit, tak si jen čtu. Že třeba sangrovit je „unikátní rostlinný stimulátor hmotnostního zisku pro všechny kategorie zvířat“ (píše se v reklamní popisce) ..., jenž prý také účinně nahrazuje antibiotika ve výživě zvířat. Dej Bůh, aby někdo za pár let neobjevil, že jsou tam nějaké další nečekané účinky, které nás dnes ani nenapadnou. Třeba je to konečně dobré. Nechci být pesimistou.

Jenomže: rychle znamená v přírodě vždy nakonec BLBĚ! To je zkušenost věků. Přesto se snaží celá naše civilizace stále více urychlovat vše, co souvisí s výživou lidstva. Je to skutečně nutné? Jíme o tolik více než před padesáti lety? Nebo jen více plýtváme potravinami a vodou, zatímco druhá půlka planety je na hranici hladu?

Není prase jako prase
Před dvanácti lety přestali Dánové jako první v Evropě přidávat antibiotika do výživy prasat. Samozřejmě se báli, že jim zkolabuje prasečí průmysl. Přesto se rozhodli, že už nebudou tímto způsobem nadále „podporovat růst“ a „bránit onemocnění“. Říkalo se tomu dánský experiment. Ministr zemědělství i farmáři měli velké obavy, že oslabí chov, že produkce půjde dolů. Ani náhodou! Po zastavení denního přísunu antibiotik, jež pochopitelně po léta neblaze ovlivňovala nás všechny, co jsme ty vepříky konzumovali, tak po tom hrdinském činu – světe, div se – produkce dánských vepřů stoupla o 43 procenta! Dnes jsou jedni z největších exportérů vepřového na světě. Hurá! My ostatní v Evropě jsme začali až v roce 2006. Spojené státy naproti tomu dodnes krmí svá zvířata nejméně 10 tisíci tunami antibiotik ročně, přestože znají nebezpečí vzniku rezistentních bakterií. Prasečí chřipka atd. Problém severoamerických chovů je také v tom, že zvířata jsou již velmi oslabena a degenerována dosavadním vývojem a stravou. Takže jsou závislá a změna není tak snadná.

Pevně věřím, že se nám podaří zastavit kolo gastronomických dějin lidstva, které se dnes zmítá v uměle vytvořené poptávce po rychlostním vývoji masa a zeleniny, kdy potraviny jsou urychlovány, lidově vyhoněny prášky. A co my?

Jak máme poznat, že jsou usměvavá červená sherry rajčátka (vanička 250 g bratru za padesát korun) opravdu, opravdu zdravá? Jsou zdravější než ta za dvacku? Nebo jen jíme lepší image? Odkud jsou a proč jsou tak hezká, kulaťoučká? Jak těm vysoustruhovaným rajčatům – jedno jako druhé – mám věřit?

Proč kuře nemá silné zadní běhy od toho, jak běhalo a vyhrabávalo ze země tvrdou prací žížaly, proč prase nevoní jako prase, když mi dával strejda profukovat smradlavá střívka na jitrnice? Nějak se mi to nezdá. Já už si ani nejsem jist, že u vína, když má na vinětě napsán ročník 2003, to na sto procent platí. Můj táta dělá med, tomu věřím, ale co dál?

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Popíjej staré víno, chceš-li vesele stárnout.
Latinské přísloví
Top
English