VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Reflex: Svíčková story II
2009-09-24, Text: Pavel Maurer, Foto: isifa.com

Dobrou svíčkovou nelze naplánovat. Zjeví se nečekaně.Za celou dobu, co se snažím v těchto malých gastrofobických zamyšleních o něčem zajímavém psát, nedostal jsem nikdy tolik vašich čtenářských ohlasů, jako když nedávno byla řeč o dobré svíčkové! Asi jde skutečně o tzv. žhavé kulinářské téma. Přistály u mne spousty doporučení, kde podle vašeho názoru vaří nejlépe náš typický, národní a asi skutečně jedinečný a nezaměnitelný pokrm. Jen tak pro zajímavost, dostal jsem tip jít do restaurace U koně v Klokočné nebo do Valorie v Brně, cituji: „Kde ji dělali trochu jinak včetně způsobu servírování, kdy na talíři bylo jen maso decentně přelité omáčkou a pár knedlíků, zbytek omáčky a případně knedlíků podávali zvlášť – neměli jste pocit, že knedlíky vypadnou z talíře (pokud se neutopí v omáčce).“ Úžasná je prý v horském rodinném hotelu Charbulák na Gruni (Beskydy), kde se nad ní prý oblizoval v minulém století už Hugo Haas, Petr Bezruč nebo Nikita Chruščov. Další příznivec dobrého jídla píše: „Přečtení Vašeho sloupku o svíčkové mi potvrdilo mou domněnku, že uvaření dokonalé svíčkové nelze ,naplánovat‘, ale je nevysvětlitelným úkazem. I moje maminka, když udělala tu ,nejlepší‘, říkala: ,Nevím, čím to je, ale dneska se mi povedla!‘ A je pravdou, že většinou jsme doma jedli pouze tu dobrou, jakou například dělají U kastelána v Brně. Proto doporučuji dále nehledat, ona se někde ,zničehonic‘ ta nejlepší sama zjeví ... A Jamie Oliver by ji stejně nedocenil!“ Dále restaurace Armonia v Brandýse nad Labem. Nebo „nejlepší hospodská svíčková mého života zaručeně v Telči v restauraci Na kopečku. 

Doporučuji všemi deseti! Obsluha řádně nerudná, prostředí bývalé závodní jídelny a ceny jako před dvaceti lety. Porce tak velké, že obyčejně vystačí s klidem pro dva strávníky,“ píše další čtenář a já jsem tak neskonale šťastný, že jsou to tipy mimo hlavní město, a současně udiven – doporučí mi tedy někdo něco v Praze? Nebo jsme se my „celostátně oblíbení“ Pražáci rozhodli, že se budeme krmit jen snobskou exotikou a na poctivou českou kuchyni kašleme? Nikdo tady u nás neřeší detaily, jestli má být kořenová zelenina pasírovaná, nebo raději rozmixována, či jak špikovat hovězí atd.? Jen tak pro srovnání – Ital z Florencie se nikdy neshodne s Italem z Neapole, jak mají být dokonale uvařeny špagety, tedy akorát na skus („al dente“)! Poloměkké, polotvrdé? – každá část země to vidí jinak. Z našeho pohledu nepochopitelné nuance, ale pro národ designu a gastronomie je to otázka života a smrti! V Marseille vám bez váhání řeknou, kde vaří nejlepší typickou rybí polévku bujabézu, v Bordeaux poradí, kam zajít na výborná husí játra (foie gras), a v Chicagu na steaky. Těch podniků je víc, ale vždy pár jmen vyčnívá natolik výrazně, že vám hrdě poradí, kam jít na tutovku. Já tedy už pár míst znám i v Praze, vaří tam skvělí kuchaři a umějí, ale ještě ze svíčkové neudělali ten hlavní šlágr! Zatím neprozradím, protože pořád ještě váhám nad poměrem cena/výkon. Jsem tedy v očekávání a připomínám slova populárního kuchaře-spisovatele A. Bourdaina: „Každý kvalitnější kuchtík má v sobě kus floutka a baviče ... a ví, že pouhé umění vařit nestačí.“

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Láska je omáčka, která teprve dá každému masu chuť.
Francouzské přísloví
Top
English