VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Reflex: U sousedů v Alpách
2009-11-05, Text: Pavel Maurer, Foto: archiv autora

Erby majitelů visí na chalupách, dnes přepychových hotelech, uprostřed horských lukNejdříve mi ty jejich kvazistředověké erby, co je mají na každém druhém domě, připadaly trochu komické, dětinské, ale pak jsem jim musel vzdát hold. Jsou to skutečně novodobí rytíři, kteří hájí své území, zvelebují je, bojují o ně, jsou neústupní a neúplatní. Díky moudrosti svých otců a dědů a díky moudrosti své jsou dnes mocní, bohatí a vědí, co chtějí. Na loukách kolem jejich nádherných alpských hotelů se pasou koně a ovce, jako tomu vždy bývalo. Jenže oni už nekydají hnůj, ale promyšleně spravují hvězdičkové hotely, které ovšem stále vypadají zvenčí jako horské chalupy, mají ten nezaměnitelný alpský štych. Ve dřevě vyřezávané balkóny, kosené střechy, rustikální šmrnc. Uvnitř jsou dokonale a hypermoderně vybaveny: Sauny, kde kolem vás voní hromádky biobylinek, stropy v páře jsou ve stylu designového nebe s lehce pulsujícími hvězdami, v jiné lázni se ze stropu na vás v pravidelných intervalech nadrolí nějaká minerální výživná sůl. Světla jsou na fotobuňku (to přece šetří energii), bazén venku i uvnitř, wi-fi a perfektně zásobená kuchyň i bar. Vše, jak má být. To jsou dnešní Alpy, místo, kde před padesáti lety horalové honili krávy po kopcích, sušili seno a stloukali doma máslo. Díky Bohu jsou i tyto tradice zachovány, stále si v některých penziónech můžete dát domácí máslo, které vám vyklepnou z hliníkové formičky s okrasnou protěží. Stále mají domácí sýry, typický špek a silné kořalky s děsivou, nicméně velmi posilující příchutí různých místních kořenů a bylin. Když jsem se ptal našeho hostitele pana Schneidera z horské vesnice Lech, čí je ten druhý hotel naproti a lanovka a obchod a půjčovna lyží, zda je to jen shoda jmen, usmál se: „To je bratr, tamto je táta a pak bratranec. Víte, vše, co tady kolem v tomto údolí vidíte, i s těmi 155 kilometry lanovek patří pěti rodinám.“ Řekl to velmi hrdě, měl skvěle střižené sako, používal odbornou terminologii, která se vyučuje na britských kursech marketingu, nicméně zachoval si tvář muže z hor. Když se po válce domluvil jeho otec s ostatními vesničany, že už nebudou jen farmařit, ale využijí těch dvoutisícových kopců všude kolem, a rakouská vláda jim odmítla poskytnout úvěr, obrátili se na banky. Dnes najdete u našich sousedů spousty podobných míst, jimž vládnou především jejich obyvatelé. Oni neprodají nikdy žádnému investorovi ani za miliardu své louky, nedovolí stavět místním pohlavárům chaty na chráněném území. Prostě raději ty louky nechají tak, s ovcemi, protože to sem patří, to dělá krajinu a sýr a image k nezaplacení. Oni svým „selským“ rozumem (tak bych jej mnohým manažerům přál aspoň deset deka) hned pochopili, že lidé z celého světa budou do těch krásných Alp jezdit právě proto, že si zachovaly svou původní tvář.

Mimochodem, v tom náhodně vybraném vysokohorském středisku Lech se točily záběry z druhého dílu Deníku Bridget Jonesové a v tom hotelu pana Schneidera trávila asi pět dovolených lady Di s malým Williamem a Harrym. Proč asi?

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Láska je omáčka, která teprve dá každému masu chuť.
Francouzské přísloví
Top
English