VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Reflex: Umírající vzpomínky
2010-04-29, Text: Pavel Maurer, Foto: Pavel Maurer

Restaurace Pelikán na pražských Příkopech kdysi byla nóbl podnikemDnes jsem šel kolem slavné restaurace Pelikán. Dvacet vteřin chůze od dolního Václavského Václaváku. Zírala na mne obrovská slepá, mrtvá okna a holubím trusem zahnusené průčelí slavného podniku. Pamatuji si, že jako dítě jsem se vždy těšil, až půjdu s rodiči kolem a budu pozorovat, jak veliký neónový pelikán klape gigantickým zobákem a zve návštěvníky do prvního patra, kde byly velmi vysoké stropy, svítily křišťálové honosné lustry a jídla se dopravovala malým tichým technickým výtahem ze spodní kuchyně, aby výpary neobtěžovaly velectěné hosty. Prostě nóbl podnik se vším všudy! Rodiče mne tam nikdy nevzali, že prý je to drahé. Pak jsem tam jednou začátkem osmdesátých let zašel, abych udělal dojem na jednu slečnu, ale kuřecí prso s broskví a přesmaženými hranolky nás tehdy moc neokouzlilo. A stálo mne to celé měsíční stipendium! Nicméně ten velkorysý příchod, interiér a výhled na Můstek (Zlatý kříž), ten stál rozhodně za všechny peníze!

Už zavřeno
Před týdnem jsem si začal osiřelého „Pelikána“ fotit a hned mě následovalo několik Japonců a Italů. Bůh ví, jakou historku dají doma k dobrému při téhle provinční vzpomínce na Prahu. Já jsem každopádně zatlačil sentimentální slzu a začal počítat, kolik si sám pamatuji, že zavřelo podniků. Uvádím jen ty, co jsou vyjmenovány v nejprestižnějších průvodcích na světě: Například gastronomický „Oscar“ Michelin Guide se v případě naší země již dvakrát díky nepozornosti svých inspektorů trapně spletl. Loni, když v Praze udělili jednu hvězdu nově otevřené restauraci Maze slavného skotského chefa Gordona Ramsayho. Všichni u nás již dávno věděli, že podnik zavřou, a stejně mu hvězda byla přidělena, protože se Michelin spolehl na „zaručené světové jméno“. Chyba.

Letos pak další blamáž – tzv. BIB Michelin (doporučení cena/výkon) obdržela opět dávno „mrtvá“ restaurace Le Cornichon, jež byla zavřená již půl roku před novým vydáním publikace. To považuji za hrubou a opětovnou neznalost našeho prostředí.

Z amerického průvodce
Nejslavnější americký průvodce po světových gastronomických zážitcích Zagat Survey 2008 ve svém vydání o nejlepších evropských restaurantech, nacházejících se ve 27 nejvýraznějších metropolích, nabízí i výkvět Prahy. Bohužel jmenuje (ne svou vinou) pět podniků, které již neexistují: Mondénní Square propůjčil své krásné místo kavárně Starbucks. Slavný restaurant U Vladaře změnil po nečekané smrti šéfkuchaře a významného propagátora české kuchyně svého majitele i jméno – na Konírnu. Těším se, co předvedou! La Perle de Prague v Tančícím domě (prý čtvrtá nejfotografovanější pamětihodnost v Praze) dávno zkrachovala a nyní se jmenuje Céleste. Dělají i rejnoka! Skvělým gaskoňským šéfkuchařem J. P. Manzakem založená Brasserie M též z finančních důvodů skončila a dnes zde vládne Fama Grand. Snídaně zatím tragické, obědy výborné! A konečně C’est la Vie na březích Vltavy také dlouho nevydržela, ale do amerického průvodce se nějak přece propracovala...

Můj závěr: Nepospíchat! Dejme restauracím pár let, ať ukáží, že to vydrží a že jejich výkony nejsou kolísavé. To totiž vždy každého naštve.

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Nepijeme proto, abychom upadli, ale abychom se povznesli.
Perské přísloví
Top
English