VYHLEDEJTE A HODNOŤTE

Pavel Maurer píše

 
Reflex: Vaření podpora rodiny i národa
2009-02-13, Text: Pavel Maurer, Foto: Pavel Maurer

KDE JE KUCHYNĚ?

Američané zajímající se o gastronomii (říká se jim „foodies“) vedou v poslední době hodně debat o tom, že dnešní mladí tráví u jídla co nejméně času, jen aby se už už mohli vrátit ke svým osamoceným přátelům: počítači, iPodu nebo k DVD přehrávačům. Tito jejich nejbližší přátelé jim bezpečně zajišťují vyhýbat se přílišným osobním kontaktům se živými kamarády. Dokážu si představit, že mnoho lidí považuje jídlo za poměrně nezajímavou činnost nutnou k tomu, aby ne umřeli hladem a mohli dělat, co je baví.


Reprezentanti oscarového klání – Jan Všetečka uprostřed

Moje obě děti mají počítač, také nějaká sluchátka do uší atd., asi jako každá současná domácnost. Přesto jsme si každý víkend zvykli, že vaříme všichni tři dohromady (abychom potěšili sebe i maminku). Naučili jsme se pět jednoduchých jídel, při jejichž přípravě ovšem používáme vynikající suroviny, kvalitní olivový olej, sušená rajčata nebo bílou cibuli. Jsme prostě spolu v kuchyni, povídáme si. Celý týden nezažíváme tak soukromou, intimní a intenzívní chvilku – jako to dopoledne při společném vaření. Já si k tomu pochopitelně otevřu víno, aby práce lépe utíkala a nálada byla dobrá (koneckonců ani mi to bez něj nechutná). Najednou vznikne něco konkrétního, hmotného, má to tvar, vůni, a i když to někdy přepískneme s pepřem nebo chilli, všichni zatneme zuby a sníme to. Protože jsme na to hrdí. Stmeluje nás to. Je to chvilka, pro kterou je můj syn ochoten bez reptání opustit rozehrané „Lego Star Wars“ a dcera přestane chatovat ty nesmírné důležitosti na Facebooku.

 

MÁME KULINÁŘSKÉHO OSCARA?

Čtrnáctým nejlepším kuchařem světa od minulého týdne se podle nejprestižnější soutěže Bocus d‘Or stal Jan Všetečka ze slavného pražského restaurantu Kampa Park. Můžete si ho tam jít ochutnat. Pokud byste chtěli zakousnout něco od samotné ikony francouzské gastronomie Paula Bocuse (83 let), jenž propůjčil jméno tomuto klání světových kuchařů, musíte zajet trochu dál, do některého z jeho „michelinských“ restaurantů. Všetečka přijel z Lyonu unavený, šťastný a plný dojmů. Dnes už ví, že za některými jeho konkurenty stála fi - nanční podpora až 15 miliónů eur, nebo to, že jiný kuchař dal na půl roku výpověď, aby se mohl soustředit jen na soutěž, nebo že jiný stavěl věž z čokolády a ona se mu před porotou zhroutila. Dnes již ví, co je to gastronomická olympiáda na nejvyšší úrovni, kde se jako zástupce Česka vlastně hned napoprvé umístil mezi nominované. A to je pro naši gastronomii úspěch. Byl jsem při té příležitosti osloven v televizním pořadu spolu s Markem Raditchem (šéfk uchař a šéf našeho soutěžního týmu), kdy se i u nás stanou ze skvělých kuchařů celebrity. Myslím, že snad až je budeme nazývat CELERITY místo CELEBRITY. Snad to pak zabere. Jestli se nemýlím, tak je to docela kvalitní hnojivo pro zahrádkáře. A samotný celer? To je přece skvělá zelenina. Tak snad si jich konečně lidé všimnou, že jsou často mnohem zajímavější než polohvězdičky show-businessu s nemotorně uchopenou vařečkou v ruce ...

Komentář můžete vkládat, pokud jste oveřený hodnotitel.

Komentáře
Momentálně nejsou k dispozici žádné příspěvky
 



 
Muži se v lásce často chovají jako v restauraci. Objednají si jídlo podle jídelního lístku a potom šilhají na sousedův stůl.
Anonym
Top
English